Lysin

Lysin (L-lysin) je esenciální aminokyselina, kterou si lidské tělo neumí samo vytvořit a musí ji přijímat ze stravy. Je klíčová pro tvorbu bílkovin, kolagenu, vstřebávání vápníku a správnou funkci imunitního systému.                                                                       

Lysin, chemicky kyselina 2,6-diaminohexanová, patří do skupiny tzv. esenciálních aminokyselin. Aminokyseliny jsou základními stavebními kameny bílkovin (proteinů), které jsou pro lidský organismus naprosto nezbytné. Přívlastek „esenciální“ znamená, že si je naše tělo nedokáže syntetizovat (vyrobit) samo, a proto jsme plně odkázáni na jejich příjem z potravy. Lysin je v tomto ohledu jedním z nejdůležitějších a jeho dostatečný přísun je klíčový pro celkové zdraví.

Hlavní funkce lysinu v těle

Role lysinu v organismu je mimořádně široká a zasahuje do mnoha klíčových procesů:

1. Stavba bílkovin: Jako jedna ze základních aminokyselin je lysin nezbytný pro syntézu všech tělesných proteinů. Podílí se tak na růstu a regeneraci svalové hmoty, tvorbě hormonů, enzymů a protilátek.
2. Tvorba kolagenu a elastinu: Lysin hraje klíčovou roli v produkci kolagenu – nejdůležitější bílkoviny v lidském těle, která tvoří základ pojivových tkání. Je zodpovědný za pevnost a pružnost kůže, vlasů, nehtů, kostí, chrupavek a šlach. Bez lysinu by byla regenerace těchto tkání nemožná.
3. Podpora imunitního systému: Lysin je známý svou schopností podporovat imunitní odpověď. Často je zmiňován v souvislosti s virem herpes simplex (HSV), který způsobuje opary. Lysin v těle konkuruje jiné aminokyselině, argininu, kterou virus potřebuje pro své množení. Zvýšený příjem lysinu a snížený příjem argininu tak může pomoci zkrátit dobu hojení oparu a snížit frekvenci jeho výskytu.
4. Vstřebávání vápníku: Lysin napomáhá efektivnějšímu vstřebávání vápníku ze zažívacího traktu a zároveň omezuje jeho vylučování močí. Tím přispívá k udržení zdravých a pevných kostí a zubů a hraje důležitou roli v prevenci osteoporózy.
5. Produkce karnitinu: Tělo využívá lysin (spolu s methioninem) k syntéze karnitinu. Tato látka je nezbytná pro metabolismus tuků – transportuje mastné kyseliny do mitochondrií, buněčných „elektráren“, kde jsou přeměňovány na energii. Tím podporuje energetický metabolismus a může přispívat i k regeneraci po fyzické zátěži.

Zdroje lysinu ve stravě

Naštěstí je lysin obsažen v mnoha běžných potravinách. Jeho dostatečný příjem si lze zajistit pestrou a vyváženou stravou.

• Živočišné zdroje (nejbohatší):
• Maso (červené maso, drůbež)
• Ryby (losos, tuňák, treska)
• Vejce
• Mléčné výrobky (sýry, zejména parmezán, tvaroh, mléko)
• Rostlinné zdroje:
• Luštěniny: Čočka, cizrna, fazole a hrách jsou vynikajícími zdroji.
• Pseudoobilniny: Quinoa a amarant jsou výjimečné tím, že na rozdíl od běžných obilovin obsahují vysoké množství lysinu, což z nich činí kompletní zdroj bílkovin.
• Sójové produkty: Tofu, tempeh, edamame.
• Semínka a ořechy: Dýňová semínka, pistácie.
• Spirulina.

Běžné obiloviny jako pšenice, rýže nebo kukuřice obsahují lysinu relativně málo. Proto je pro vegetariány a vegany důležité kombinovat obiloviny s luštěninami (např. rýže s čočkou, kukuřičné tortilly s fazolemi), aby zajistili příjem všech esenciálních aminokyselin.

Projevy nedostatku

Nedostatek lysinu je ve vyspělých zemích při běžném stravování vzácný. Může se však objevit u lidí s velmi restriktivními dietami, poruchami příjmu potravy nebo u přísných veganů, kteří nekladou důraz na kombinaci rostlinných zdrojů bílkovin. Projevy mohou zahrnovat únavu, ztrátu vlasů, poruchy soustředění, chudokrevnost, zpomalený růst u dětí nebo oslabenou imunitu.