Národní park Brijuni a nejstarší olivovník Středozemí

Souostroví Brijuni tvoří 14 ostrovů a ostrůvků rozprostírajících se u západního pobřeží Istrijského poloostrova. Břehy ostrovů omývá v těchto končinách krásně průzračné Jaderské moře. Zejména z ptačí perspektivy vytváří souostroví naprosto jedinečný obraz.

Navštívit tento chorvatský skvost můžete celoročně jen s tím rozdílem, že v zimních měsících jsou veškeré služby na ostrově mimo provoz, a tak je dobré pamatovat na menší svačinu s sebou. Loď Brijunka pendluje mezi istrijským přístavním městečkem Fažana a největším z ostrovů, Veliki Brijun, v pravidelných časových intervalech. Cesta přes pouhé tři kilometry široký Fažanský kanál trvá jen asi 20 minut, takže si ani nestihnete přečíst denní tisk. Místní tvrdí, že nezvykle malá hloubka je jasným důkazem, že ostrovy byly původně součástí Istrie. Zatímco na jaře nebo v létě narážíte na ostrově na turisty doslova za každou borovicí nebo vavřínovým keřem, v zimě je to učiněný ráj pro duši. Pohoda, klid a křik racků vás budou provázet na každém kroku spletitých cestiček, kterými je park doslova protkaný. My jsme díky našemu kamarádovi Tedimu Chiavalon nemuseli šlapat po svých. V přístavu na nás čekal usměvavý Marian s elektrickým autíčkem, které si ale mimo sezónu bohužel běžně nepůjčíte. I když byl teprve začátek února a teplota se pohybovala jen kolem 13 stupňů, projížďka po sluncem zalitém ostrově byla skvělým relaxem. Nicméně vyrazit na toulky po ostrově můžete i pěšky, na kole nebo v sezónu místním elektrickým vláčkem s průvodcem.

Přístaviště na ostrově Veliki Brijun Souostroví Brijuni - ostrov Veliki Brijun

Souostroví Brijuni - ostrov Veliki Brijun Souostroví Brijuni - pobřeží ostrova Veliki Brijun

Na ostrově Veliki Brijun najdete celou řadu historických i přírodních skvostů. Zabaví se tady opravdu celá rodina.  Středověké a antické památky, safari, dinopark, krásně upravené parky s bujnou středomořskou vegetací, golfové hřiště nebo bývalá rezidence jugoslávského prezidenta J.B.Tita. To vše můžete zvládnout za jediný den.

Navštívit můžete také Mali Brijun. Ostatní ostrovy nejsou bohužel volně přístupné, a tak spatřit jejich krásu můžete jen z paluby některé z lodí, které nabízí okružní plavbu kolem souostroví.

Říká se, že kdo na Brijuni jednou přijede, už nechce odejít. A není divu. V příštím roce to bude už 40 let, co můžeme obdivovat krásy Národního parku Brijuni.

Souostroví Brijuni - Římská vila na ostrově Veliki Brijun

Souostroví Brijuni - Římská vila na ostrově Veliki Brijun Souostroví Brijuni - Římská vila na ostrově Veliki Brijun

Osídlení Brijunských ostrovů se na časové ose datuje až do dob prehistorických, kdy na ostrově zanechali své stopy dinosauři. K pravému rozmachu zde ale došlo až za dob římského panství, kdy se staly odpočinkovým a diskrétním místem římské smetánky z Puly, která v té době byla římskou kolonií. Byla zde vystavena řada vilových komplexů a paláců, jejichž torza můžeme obdivovat dodnes. Za Benátčanů sláva Brijunských ostrojů lehce pohasla, navíc je tato doba často spojována s velkou mortalitou díky bažinám plným malárie. Osud Brijuni se obrátil k lepšímu až v roce 1893, kdy celé souostroví koupil rakouský průmyslník a ředitel Vítkovických železáren Paul Kupelwieser s cílem vytvořit lázeňskou a odpočinkovou oblast. Spolu s německým lékařem Robertem Kochem, významným bakteriologem, objevitelem tuberkulózy, a nositelem Nobelovy ceny, vytvořili a zrealizovali sanační program na vysušení bažin a tím likvidaci malárie v této oblasti. Kupelwieser nechal postupně zrevitalizovat zelené plochy, byly vytvořeny četné parky se subtropickým porostem, zavedena pitná voda, byly vybudovány chodníky i cesty. Na ostrově postupně vznikaly luxusní hotely a vily s možností volnočasového vyžití na golfovém hřišti, v jízdárně nebo na tenisových kurtech. Ostrovy se tak postupně staly velmi vyhledávaným letoviskem využívaným zejména císařskou rodinou, bohatou vídeňskou smetánkou nebo umělci.

Brijuni jsou také přímo spojeny s Českou republikou. Zajímavostí je, že víno, které se zde v té době pěstovalo, odebíraly restaurace v Ostravě. Díky jeho oblibě byl podle ostrovů dokonce pojmenován Hotel Brioni ve Stodolní ulici v Ostravě.

Souostroví Brijuni - malá zoologická zahrada na ostrově Veliki Brijun Souostroví Brijuni - malá zoologická zahrada na ostrově Veliki Brijun

Souostroví Brijuni - malá zoologická zahrada na ostrově Veliki Brijun Souostroví Brijuni - 1600 let starý olivovník na ostrově Veliki Brijun

Během první i druhé světové války byly ostrovy značně poničeny. V roce 1947 se Brijuni staly letní rezidencí jugoslávského prezidenta Jopsip Broz Tita. Střípky z jeho setkání s významnými politiky druhé poloviny 20.století můžete vidět vyvěšené v Titově vile, která se stala muzeem. Za Tita byly ostrovy zmodernizovány, byla dotvořena infrastruktura a zakonzervovány četné antické památky.  

V jednom z cípů ostrova byla dokonce vytvořena ZOO, kde i dnes můžete pozorovat pasoucí se zebry, oslíky, lamy nebo obdivovat krásu slona indického, který byl přivezen ze Srí Lanky. Ten byl darem první ministerské předsedkyně Indie, Indíry Gándhiové, prezidentu Titovi.

olivovnik-1-min

Souostroví Brijuni - 1600 let starý olivovník na ostrově Veliki Brijun Souostroví Brijuni - 1600 let starý olivovník na ostrově Veliki Brijun

Důvod, proč jsme se sem vyrazili podívat my, nebyla ani tak bohatá vegetace (té vidíme na „našich“ farmách až až :-) ), ale údajně nejstarší olivovník ve Středozemí. Olivovník je obecně díky ekonomickému, kulturnímu, náboženskému a mytologickému významu nejdůležitější a nejvíce opěvovaný strom ve Středozemí. Ten brijunský tzv. „stara maslina“ má více než 1 600 let a se svým zvrásněným kmenem a bohatou korunou by asi mohl vyprávět hodně zajímavý příběh. V 70.letech jeho kmen bohužel naprasknul a rána musela být zakonzervována betonem. Ani tento zásah mu ale neubral na kráse a síle rodit olivy, které jsou každoročně s velkou slávou ručně sbírány a olivový olej z nich vylisovaný je pak lahvován do malých skleniček, které putují jako dárek pro krále, prezidenty a významné osobnosti po celém světě. Chorvati si olivovníků i svého přírodního bohatství velmi považují. Jaká to tedy byla čest pro Sandi Chiavalona, když byl osloven Národním parkem Brijuni, aby 1600 let starý olivovník „omladil“ a dal mu svůj profesionální sestřih. Je každopádně jasné, že se park obrátil na toho nejlepšího z nejlepších. A nám bylo velkým potěšením chvíli postát pod mohutnou korunou, zaposlouchat se do šustění lístků a poděkovat za energii, kterou nám tento majestátný strom předal.

Děkujeme, Brijuni, bylo to okouzlující. Už teď se těšíme na další návštěvu!

Dagmar :-)

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení